vše pro hotely a restaurace

viroba sumiveho vinaŠumivá a perlivá vína

Šumivá a perlivá vína pil již římský císař. Uběhlo však mnoho času, než se poprvé koncem 17. století podařilo francouzkému benediktýnskému mnichu jménem Dom Pierre Pérignon vyrobit první šumivé víno jaké známe dnes. Bylo to v opatství Hautvilliers kraje Champagne a tato nová metoda našla velmi brzy své obdivovatele, mimo jiné na francouzském dvoře.

20. století přineslo nové prvky a technologie výrobního procesu, nicméně to základní zůstává stejné: šumivé víno se na rozdíl od vína „tichého“ získává tak, že se již hotové bílé nebo červené víno se přivede znovu k procesu kvašení, čímž vzniká oxid uhličitý, který se však cíleně koncentruje ve víně.

Jak se docílí druhého kvašení?

Druhého kvašení se docílí přidáním cukru a kvasinek, při tzv. klasickém, tradičním způsobu (metoda champenoise) vše probíhá v láhvi, kterými se třese, dokud se kvasinky neusadí v hrdle láhve, odkud je tato usazenina poměrně nákladným způsobem (zamrazením hrdla) odstraněna a obsah láhve je doplněn vínem stejné odrůdy obsahujícím tzv. sladkou rezervu (cukr, který zůstal ve vínu po zakvašení). Tato metoda se sice používá i v jiných regionech, ovšem název „šampaňské“ lze použít pouze pro francouzská vína z této oblasti.

Jak se odstraní přidané kvasinky?

Další způsob odstranění kvasinek ze šumivého vína je filtrací. Kvašení probíhá v láhvích a odfiltrované víno se do nich znovu plní. Při průmyslové výrobě sektů a šumivých vín se používá nejméně nákladný způsob – kvašení v tlakových tancích.

Co jsou vína perlivá?

Perlivá vína jsou ta, která nepodstoupila žádný technologický proces pro své perlení. Za tuto vlastnost vděčí nezkvašenému cukru, který obsahovalo původní víno, případně vzniká obohacením vína oxidem uhličitým. Perlivé víno není plněno do sektových láhví. Sektem se rozumí jakostní šumivé víno. Vínu, které není sladké, říkají Francouzi „sec“, nicméně název sekt zřejmě pochází z Německa, kde byl používán již kolem roku 1900. Sekty jsou uloženy v tlustostěnných láhvích a korková zátka je opatřena kovovou sponou.

Autor: Dana Petrunčíková Foto: digitalart



Související články:

Výroba bílého vína, Výroba červeného vína, Výroba růžového vína

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Archiv článků
BOOKING
Obchodní sdělení